Jdi na obsah Jdi na menu
 



věta jednoduchá
= větný celek vyjadřující jednu myšlenku
<!--[if !supportLists]-->Ø<!--[endif]--> holá - holý podmět + holý přísudek
<!--[if !supportLists]-->Ø<!--[endif]--> zvitá - s rozvíjejícími větnými členy
Stavba věty jednoduché
část podmětová část přísudková
Malá Věrka a Honzík od sousedůІІ trhali včera u potoka žluté blatouchy.
věta jednoduchá, rozvitá, oznamovací, dvojčlenná
Syntaktické vztahy
- jsou vztahy mezi slovy = větnými členy ve větě, nebo mezi větami v souvětí i v souvislém textu
syntaktická (skladební) dvojice = dvě slova, která k sobě ve větě mluvnicky (formálně) i významově patří
základní syntaktická dvojice = spojení podmětu a přísudku; základ dvojčlenných vět
Věrka trhala.
v ostatních syntaktických dvojicích je člen řídící (je jinému nadřazen) a člen závislý
Věrka Honzík trhali trhali trhali blatouchy
↓ ↓ ↓  ↓ ↓
malá od sousedů včera u stolu blatouchy žluté
Syntaktické vztahy významové
<!--[if !supportLists]-->1)<!--[endif]-->v syntaktické dvojici
<!--[if !supportLists]-->a)<!--[endif]-->přisuzování (predikace) - mezi podmětem a přísudkem Věrka trhala
(přísudkem se přisuzuje tomu, co je označeno podmětem, nějaká vlastnost, činnost, stav); vyjadřuje se shodou
<!--[if !supportLists]-->b)<!--[endif]-->určování (determinace) - mezi členy ostatních dvojic; člen závislý blíže určuje význam členu řídícího
- vyjadřuje se shodou nebo přimykáním
malá Věrka, Honzík od sousedů, trhali včera, trhali u potoka, trhali blatouchy, žluté blatouchy
<!--[if !supportLists]-->2)<!--[endif]-->v syntaktické skupině (tj. ve spojení dvou i více členů téže větněčlenské platnosti; větné členy navzájem nezávislé
<!--[if !supportLists]-->a)<!--[endif]-->přiřazování (koordinace, souřadnost) - mezi několikanásobnými větnými členy
vztah - slučovací (kopulativní)
+ Věrka a Honzík (mezi podměty), malá a neposedná (mezi přívlastky)
(spojky a, i ,ani, jak - tak, jednak - jednak aj.
­ stupňovací (gradační)
ґ vrátil se pozdě, ba až k ránu; bylo teplo, ba až horko
(spojky ba, dokonce, ba i, nejen - ale i, nejen - nýbrž i)
­ odporovací (adverzativní)
× kufřík menší, ale hezčí; mluvil skromně, ale přesvědčivě
(spojky ale, avšak, však, sice - ale)
­ vylučovací (disjunktivní)
~ napiji se vody nebo mléka; peníze nebo život
(spojky nebo, anebo; buď - nebo)
­ důvodový neboli příčinný (kauzální)
neúspěšné, neboť nepřipravené představení
(spojky neboť, vždyť, totiž)
­ důsledkový (konkluzivní)
nepřipravené, proto neúspěšné představení
(spojky proto, tedy, tudíž, a tak)
<!--[if !supportLists]-->*<!--[endif]-->spojení několika přísudků lze považovat
<!--[if !supportLists]-->-<!--[endif]-->za několikanásobný větný člen:
mají -li společný rozvíjející člen
půjčoval si a četl knížky
jsou-li oba holé (nerozvité)
pes štěká a doráží
mají-li společnou sponu jmenných částí přísudku
Eva je pilná, svědomitá, vytrvalá.
<!--[if !supportLists]-->-<!--[endif]-->za souvětí:
jsou-li obě části rozvité
Pes stále štěká a nebezpečně doráží.
<!--[if !supportLists]-->*<!--[endif]-->vztah koordinace může být také
<!--[if !supportLists]-->-<!--[endif]-->mezi hlavními větami v souvětí souřadném
Po bouři se vše uklidnilo a ani lístek se nepohnul.
Zítra půjdeme na vycházku nebo navštívíme výstavu.
<!--[if !supportLists]-->-<!--[endif]-->mezi rovnocennými větami vedlejšími
Babička chtěla, abychom přijeli a (abychom) přivezli i psa.
<!--[if !supportLists]-->b)<!--[endif]-->přistavování (apozice) - vztah široké totožnosti, označení téhož jevu dvojím způsobem
- substantivní
Jan Neruda, básník a prozaik 19. století, zemřel v roce 1891.
podmět
Velmi oceňujeme Jana Nerudu, básníka 19. století.
předmět
Velmi oceňujeme Jana Nerudy, básníka 19. století.
přívlastek
Přijeli do Prahy, hlavního města České republiky.
přívlastek
- adjektivní Byl slušný, neschopný hrubosti.
jmenná část přísudku
- adverbiální Jednal bezchybně, perfektně. Zůstal tam nahoře.
příslovečné určení
- slovesné Fena barví, tj. hárá.
slovesný přísudek
<!--[if !supportLists]-->*<!--[endif]-->přívlastek se často připojuje výrazy
a to, tj., tedy, totiž
<!--[if !supportLists]-->*<!--[endif]-->přívlastek má význam
hodnotící J. Neruda, významný český spisovatel,…
shrnující Otec, matka a děti, zkrátka celá rodina, odjeli na dovolenou.
zpřesňující, specializující
v Praze na Vyšehradě; tím trpí ryby, zvláště pstruzi, sýkora koňadra
výčtu Uklidila celý byt, tj. oba pokoje, kuchyň, spíž, předsíň.
<!--[if !supportLists]-->*<!--[endif]-->přívlastek může být
rozvitý Karel Čapek, významný český spisovatel
několikanásobný Karel Čapek, novinář a spisovatel
<!--[if !supportLists]-->*<!--[endif]-->apozice přívětná Odstěhovali se v době mé nepřítomnosti, kdy jsem byl na zájezdu v cizině.
<!--[if !supportLists]-->*<!--[endif]-->spojení město Praha, Jan Neruda, krejčí Pokorný, chudák děda lze považovat za přívlastek nebo za spojení jména se substantivním přívlastkem (tzv. nominativ jmenovací)
<!--[if !supportLists]-->*<!--[endif]-->někdy je přívlastek považován i za specifický typ volného přívlastku, jehož základem je substantivum (polovětná konstrukce)
<!--[if !supportLists]-->*<!--[endif]-->přívlastkem je paralelismus
Eržika ptáček, Eržika rybka (Olbracht)
Bílá krajka, vzdušné zpěnění, jitřní sen, …rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně (Hora)
Formální vyjadřování syntaktických vztahů
<!--[if !supportLists]-->1)<!--[endif]-->v syntaktické dvojici
<!--[if !supportLists]-->a)<!--[endif]-->shoda (kongruence) - člen závislý se shoduje s členem řídícím v pádě, čísle, rodě nebo osobě; uplatňuje se v přísudku, přívlastku a doplňku
malá Věrka, žluté blatouchy
přívlastek shodný + substantivum
Věrka trhala, Honzík trhal, oba trhali, mléko je zdravé
podmět + přísudek
Petr chodil do kina rád. Vrátil se zcela unavený.
podmět + přísudek + doplněk shodný
jméno + sloveso
<!--[if !supportLists]-->b)<!--[endif]-->řízenost (rekce) - člen řídící určuje pád závislého jména; uplatňuje se v předmětu, neshodném přívlastku, neshodném doplňku
trhali blatouchy, dosáhli cíle
sloveso + předmět (slovesná vazba)
trhání blatouchů
jméno + přívlastek neshodný
volili ho svým vedoucím/za svého vedoucího/jako vedoucího
jméno + sloveso +doplněk neshodný
<!--[if !supportLists]-->c)<!--[endif]-->přimykání (adjunkce) - tvar závislého členu není určován členem řídícím; jen významový vztah; uplatňuje se zvl. u příslovečného určení nebo neshodného přívlastku
trhali včera, trhali u potoka, trhali rychle
sloveso + příslovečné určení
dům u nádrží
jméno + neshodný přívlastek
<!--[if !supportLists]-->2)<!--[endif]-->v syntaktických skupinách
<!--[if !supportLists]-->a)<!--[endif]-->parataxe (vztah souřadicí) - vzat mezi členy koordinační skupiny; spojení volné
otec a matka - spojení spojkové (syndetické)
otec, matka, děti - spojení bezespoječné (asyndetické)
otec i matka i děti - spojení více spojkami ( polysyndetické)
spojovací prostředky:
spojky prosté a, i, ale, nebo
spojky dvojité buď - nebo
příslovce nevelký, zato milý
všichni, dokonce děti
<!--[if !supportLists]-->b)<!--[endif]-->hypotaxe (vztah podřadicí) - nerovné spojení členů (jeden druhému podřízen); spojení těsnější, sevřenější
otec s matkou